Dunění mantinelů, svistot bruslí a praštění hokejek ozývající se z mého hráčského doupěte mohlo znamenat pouze jediné. Znovu jsem hrál NHL 09, tentokráte však pěkně v klidu (narozdíl od prázdninové předváděčky) a s možností vyzkoušet řádně všechny opěvované novinky. Letos jsme pro recenzi zvolili verzi pro PlayStation 3, hra se však až na pár nepodstatných maličkostí neliší od své sestry/sokyně s označením X360. Přesto raději pro připomenutí – řeč bude o next-gen hokeji od EA, nikoliv o tom podivném old-gen cosi, které bude i letos (alespoň dle HW nároků) dělat písíčkářům zase jenom ostudu (to ale až v říjnu).
• V předchozích dílech jste viděli
Série NHL od EA Sports je tak trochu nekonečným seriálem na pokračování, nebudeme proto znovu opakovat vše, čím next-gen verze vynikají, ani kopírovat pasáže z prvních dojmů. NHL 09 každopádně bezprostředně navazuje na dění v předchozím ročníku. Menu jsou prakticky beze změn, totéž (až na pár novinek) lze říci i o herních módech a nebýt nových fotografií, respektive číslovek 09 a usmívajícího se Diona Phaneufa z Calgary, patrně byste ani nepoznali rozdíl. Totéž ale platí i pro vlastní hru. Možná tu je pár nových animací nebo trochu jinak řešené nástupy a přerušení, přesto na modely hráčů, arén a snad i některé textury nikdo ani nesáhl.
Tohle není kritika, ale spíše konstatování. EA se po letech vydali spíše evoluční cestou a než rok co rok překopávat něco co funguje, vylepšují raději to stávající. Ačkoliv hra jako taková vypadá skoro identicky, hraje se trochu odlišně, což je konec konců trend známý již z dřívějška. Pořád je to sice ten starý dobrý hokej, tu s pravidly NHL, tu IIHF, prvních několik zápasů se přesto musíte aklimatizovat a etablovat, zkrátka přizpůsobit tomu, s čím tvůrci tentokrát vyrukovali. Mám-li to přirovnat k platformě PC, skoro stejná hra se ze pomoci modů, patchů a komunitou upravených souborů může změnit takřka k nepoznání, přestože její valná část reaguje přesně tak, jak jste zvyklí.
